Proč zrovna Alenka?

26. května 2015 v 21:34 | Šklíba |  Narcismus
To nejlepší může být v životě to nejhorší a ten nejstrašnější trip se vám stejně ve vzpomínkách může líbit. S odstupem času ve vzpomínkách všechno ožívá jinými pohledy. Stejný to bylo se mnou a pohádkou od Lewise Carolla, z které se nakonec stala moje srdcová záležitost.
We're all mad here


Četla jsem ji v létě na chatě, protože mi došli veškeré knihy. Lehla jsem si na lehátko, hodila nohy nahoru a pustila se do toho. Nebyla to složitá četba, máme taky spíš takový "historický" výtisk s původními kresbami, takže přelouskat to bylo celkem jednoduchý. Ani dodnes mi to ovšem nepřipadá jako pohádka, ale spíš jako... Jako horor? Surrealismus? Popis hořkosladkýho tripu, který se tak trochu zvrtl? Už od začátku jsem si zamilovala Alenku, takové milé, slušné děvče, to jak by si ráda povídala o Micce s ostatními (hehehe, chudák holka). Přečetla jsem si tu knížku celou. A jediný co mi z ní zbylo byl totální mindfuck (hlavně co se týče tý části Za zrcadlem). Zažila toho tolik, že jsem to ani moc nevstřebala. Padala, rostla, zmenšovala se, plakala, potkala ptactvo a myš, závodili, našla cestu do zahrady, to jak Bílýmu králíkovi málem roztrhala barák, poznala Houseňáka a to ani kurva nebyla půlka knihy. Bože, bože, bože.
Her name was Alice | via Facebook
V hlavě jsem měla vymeteno. A upřímně, když jsem se do toho začetla znova, před zhruba měsícem, nedávalo mi to větší spojitosti ani doteď. Moc chvilek, moc okamžiků, moc zážitků, lidí. Ale úplně nanovo jsem se zamilovala do Šklíby. Její škleb, to jak se uměla galantně vypařit (celá já, hahaha) a přitom si uměla udržet chladnou halvu. Jako kdyby si mohla podmanit celou Říši Divů, ale nedbala na to. Vykládám si to asi špatně, ale nedokážu to vidět jinak. Objevit se všude, zmizet kdekoliv, vysmát se Srdcové Královně? Pro Šklíbu žádný problém.
Ale pořád mě nenechává klidnou myšlenka světě ve světě, takového do kterého, jednou nakoukneš a už tě to nepustí a ty po tom budeš prahnout znovu a znovu, dokud neprozkoumáš všechna skrytá zákoutí a pak si to obejdeš ještě jednou, jestli se něco nezměnilo. Pro mě nevítězí skříň, nadraží nebo vylosování v loterii, mýmu srdci pomůže jedině hluboká králičí nora a svět dole, hluboko pod nohama a pod střízlivým rozumem. Tam kde housenky kouří kdovíco z vodnice a bílý růže se natírají načerveno. Je to ušlechtilý svět kde se pořádají čajové dýchanky (ovšem se nemyje nádobí milánkové...) a hraje se kroket (s hrozbou setnutí hlavy). Uřvaný děcka se mění v prasátka (jo, přesně tak to mám ráda...), můžete měnit velikost (od několik palců až po stopy) a zřejmě se sjedete několika druhy drog a ani o tom nebudete vědět. Je to svět kouzel, magických zahrad, bláznů.
Lucia Macaya
Toť vše o Říši Divů, protože Svět za Zrcadlem je také kapitola sama o sobě. Neobjevuje se ani v hraném filmu (jestli si dobře vzpomínám) a snad ani v Disney verzi (tu jsem ovšem neviděla). V kostce je to o tom, že se o něco starší Alenka vydá k příbuzným (i se svojí kočičkou :3) a když si s ní u krbu bude hrát, všimne si zrcadla. Přesněji nevím jak se to dále stane (tohle jsem naposledy opravdu četla před rokem), ale Alenka se dostane za zrcadlo, dalšího bláznivého světa, který je sestaven jako jedna velká šachovnice. Bude se snažit přejít na druhou stranu pole a díky tomu budou vznikat další a další podivuhodné situace (setkání s Rytířem, jízda vlakem...).

Ale copak může být pravda to, že to nejbláznivější co jste kdy zažili, ty nejsilnější zážitky můžou být jen sny? Fantazie? Copak realita musí být tak krutá, že by vzala Alence oba dva světy?
{{{}}}

Ne, nebudu se tu ohánět větami: "Já bych tam zůstala." nebo "We are all mad here." protože, tohle si můžete vygooglit nebo vyheartovat kdekoliv. Jsou to pro mně jen prázdný fráze. Nechávám si v srdci jen ten chaos který to ve mně vyvolalo. Pořád to nedokážu pochopit a to je jen kurva pohádka pro děti.

Goodbye.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Četl/a jsi Alenku?

Ano 25% (3)
Ne 8.3% (1)
Jen viděl/a 66.7% (8)

Komentáře

1 Claire Claire | E-mail | Web | 29. května 2015 v 17:59 | Reagovat

Je to perfektní pohádka a upřímně bych strašně ráda vyzkoušela to, na čem jel samotný autor, protože podle všeho by na to ani shrooms nestačily. Pobavila jsi mě, právě těchhle zmíněných klišé jsem se bála, že to celé zkazí :D Dobře napsané :)

2 Amazonka Amazonka | Web | 31. května 2015 v 11:28 | Reagovat

Já teda Alenku ani nečetla, ani neviděla, ale jak tak vidím tvůj článek, mám najednou hroznou chuť si to přečíst.
Až mi dojdou knížky (což bude chvíli trvat), asi přistoupím na stejnou taktiku jako ty :D

3 Allex Allex | E-mail | Web | 31. května 2015 v 21:24 | Reagovat

Já Alenku nečetla, viděla jsem jen hraný film. Ale tak nějak si to ted chci přečíst. :)
Krásně napsané, opravdu. ;))

4 Karkulka17 Karkulka17 | Web | 1. června 2015 v 21:46 | Reagovat

já ji nečetla, ale viděla :-) Strašně mám ráda Klouboučníka i Šklíbu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama